Den první aneb konečně v Taipei!

et z Prahy přes Amsterdam nám zabral přibližně 15 a půl hodiny, nicméně utekl jak voda a najednou jsme se ocitli v Taipei. V příletové hale už na nás čekali naší buddíci s cedulkami s našimi jmény.

Mým buddíkem je borec jménem 泓任 (Hóng rèn) a v angličtině si říká Johnson. Buddicí Gábi je slečna 翎玲 (Línglíng), která si říká Zoey. Na fotce je to ta víc vpravo.

Hned na letišti nám pomohli zařídit SIM karty s taiwanským číslem. Zvolili jsme tříměsíční tarif na neomezený 3G internet za 1600 TWD. Zajímavé je, že tu spousta lidí k volání používá například aplikaci Line, tudíž na Taiwanu už nikoho příliš nezajímají volné minuty či SMSky.

Z letiště jsme se vypravili za 142 TWD přímým autobusem ke kampusu, kam jsme dorazili přibližně po 50 minutách jízdy, během které jsme se navzájem pořádně naučili naše jména a vyměnili kontakty na sociálních sítích. Naše první cesta v kampusu vedla přímo na kolej, kde jsme obdrželi klíčky od našich pokojů a mohli jsme se začít zabydlovat.

Po příchodu na jednotlivé pokoje jsme zjistili, že na postelích nejsou žádné matrace, tudíž k přežití první noci byl prioritní úkol jasný – sehnat něco měkkého na spaní.

Nicméně nejdříve bylo potřeba zahnat hlad nás všech a tak jsme společně vyrazili do místního bistra Zhuan Wei Xiang, kde jsem si na doporučení buddíků objednal nudle s knedlíčky v údajně velmi pálivé omáčce. Ale zas tak to nepálilo :-)

Po večeři jsme vyrazili do RT marketu, což je velký obchod typu Tesco či Globus nedaleko od školy. Zakoupili jsme vše potřebné k přežití, zejména pak vytoužené matrace a polštáře.

Den jsme pak se zbytkem české expedice (V tu chvíli nás tu bylo 6 z 8) zakončili ochutnávkou místního piva v kombinaci s dovezenými lektvary.

Celkově jsme během prvního dne zvládli zařídit vše velmi lehce a to zejména díky pomoci našich buddíků, za což jim velmi děkujeme! 謝謝!